Farnost Přerov

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 67 nalezených)

Tichá noc
(Ostatní autoři, Historie, památky, 15.02.2010)
V prosincovém 11. čísle našeho časopisu jsem vám přiblížil v článku Píseň z nebes historii vzniku koledy Tichá noc. Koleda zazněla v našich chrámech i o loňské půlnoční, a tak hluboké prožitky této vánoční písně, jejíž text přebásnil do kancionálů Václav Renč, doplňuji fakty o době jejího vzniku a tvůrcích.

Církevní památky
(Zdeňka Mollinová, Historie, památky)
V rámci církevních památek a u příležitosti přerovských hodů přinášíme připomínku malíře, který namaloval oltářní obraz Umučení svatého Vavřince, jenž se nachází na hlavním oltáři v kostele sv. Vavřince v Přerově.

Opožděné interview s Matkou chudých
(Redakce, Historie, památky)
Ke 100. výroční narození blahoslavené Matky Terezy
Matka Tereza nemá ráda rozhovory. Nechce, aby se o ní mluvilo. Slovenský biskup Mons. Pavol Hnilica (30.3. 1921 - 8. 10. 2006) mi přesto za jejího pobytu v Římě s ní dohodl setkání. „Tady v Římě už otevřela dva domy pro chudé, takže když napíšeš nějaký článek o ní nebo jejím díle, může to být užitečné, a proto svolila.“

Rosteme ve víře - Liturgika
(Ostatní autoři, Historie, památky)
Uspořádání liturgického prostoru
Dispozice liturgického prostoru se v dějinách měnila, přičemž oscilovala mezi dvěma základními pojetími: kruhové a podélné. Kruhové stavby kladou do středu oltář a lépe odpovídají pokoncilní liturgii, jejích nevýhodou je obtížná kolokace presbytáře a vizuální kontakt kněze s věřícími, kteří stojí v kruhu kolem.

Rosteme ve víře - Liturgika
(Redakce, Historie, památky)
Až do krajnosti (o našich misionářích doby barokní)
K čemu je cesta, která nevede do chrámu? Touto myšlenkou končí známý gruzínský film T. Abuladzeho „Pokání“, pojednávající o praktikách totalitního režimu, plný symbolů výmluvnějších než cokoliv jiného.

Rosteme ve víře - Rok kněží
(Zdeňka Mollinová, Historie, památky)
Pater Kajetan Sláma, farář 1882 - 1901
P. Kajetán Sláma se narodil roku 1830 v Dolním Štěpánově (dnes Štěpánov u Olomouce) v rodině rolnické. Do hlavní školy chodil v Olomouci a tam také vystudoval na gymnáziu, vstoupil do bohosloví a byl roku 1857 na kněze vysvěcen.

Rosteme ve víře - Rok kněží
(Zdeňka Mollinová, Historie, památky)
Mons. ThDr. Bohumil Zlámal
Narodil se 21. prosince 1904 v Oprostovicích, patřících k farnosti Soběchleby. Rodiče byli chudobní domkáři, Bohumil byl jejich druhorozeným synem. Otec brzy zemřel a maminka se musela postarat o tři chlapce, jejichž poručníkem se stal František Solař, rolník v Oprostovicích. Nejstarší Josef byl zdravý, ale malý Bohumil často a dlouho stonal, a tak do národní školy v Oprostovicích chodil osm let (1910 – 1918). Josef se živ a skoro zdráv vrátil z první světové války jako ruský legionář a stal se hlavou rodiny. Ujal se hospodářství a péče o maminku Josefu i bratry.

Rosteme ve víře - kapitolky z dějin naší spirituality
(Ostatní autoři, Historie, památky)
Učitelé modlitby - 2. část
V minulých „Kapitolkách“ jsme se zmiňovali o různých podobách modlitby svatých, obzvláště jsme však zaměřili svou pozornost na střelné modlitby vybrané z Písma svatého, které lze používat v různých situacích našeho každodenního života.

Rosteme ve víře - Rok kněží
(Zdeňka Mollinová, Historie, památky)
Pater Cyril Juroška, SBD
P. Cyril Juroška se narodil se 29. června 1921 na Prostřední Bečvě, patřící k farnosti Hutisko. Měl jedenáct sourozenců – čtyři zemřeli ještě v dětství, čtyři v dospělém věku a v roce 2004 ještě žili dva jeho bratři a sestra. Sám napsal: „Neradostné mládí jsem prožil doma i u cizích lidí.

Klášter v Přerově - 13. část
(Ostatní autoři, Historie, památky)
ZÁVĚR
Počátky české větve Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu svatého Františka z Assisi, sídlící v Přerově, sahají do roku 1851. Samotný klášter na Šířavě byl postupně vystavěn v letech 1858 až 1865.

Klášter v Přerově - 12. část
(Ostatní autoři, Historie, památky)
Ve Filipově
Do Filipova bylo ve dnech 13. a 14. září 1950 deportováno 64 sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu svatého Františka z Assisi z kongregačních domů v Přerově na Šířavě, z Hostýna a ze Šternberka. Tři z nich však byly následně poslány na výpomoc do Mor.Třebové.

Klášter v Přerově - 11. část
(Alena Pizúrová, Historie, památky)
Deportace sester
Šimková po příchodu do kláštera v doprovodu předsedy Okresního národního výboru Rosmuse a okresního církevního tajemníka Valenty nechala svolat sestry a byl jim přečten přípis KNV o důvodech jejich přestěhování. Následující den přišla do kláštera komise ONV spolu s OCT k provedení soupisu majetku kongregačního domu.

Klášter v Přerově - 10. část
(Alena Pizúrová, Historie, památky)
Nasazení sester do nemocnice
Po uzavření klášterních škol bylo sestrám ze strany okresního úřadu nabídnuto vyučování na zdejších veřejných školách. Tuto nabídku však sestry odmítly s odůvodněním, že nemohou a nechtějí vyučovat v duchu nacistické ideologie.

Klášter v Přerově - 9. část
(Ostatní autoři, Historie, památky)
Generální představená
Generální představená byla volena kapitulou na šestileté období, po němž mohla být ve volbách znovu potvrzena na další šestileté období. Za generální představenou mohla být zvolena kterákoliv sestra z kongregace, měla-li alespoň 12 let od prvních slibů, dosáhla 40 let věku a byla manželského původu. Zvolenou sestru však vždy musel ještě potvrdit místní ordinář.

Klášter v Přerově (8. část)
(Ostatní autoři, Historie, památky)
Kongregační oděv, Duchovní život

|1-15|16-30|31-45|46-60|61-75|