Slovo z Charity

Milí farníci,

ráda bych se v tomto čísle více zamyslela nad významem křesťanské služby. Ta je sice náplní charitní práce, ale je také zodpovědností každého křesťana. Služba – diakonie – je jedním ze tří základních pilířů církve (spolu s hlásáním Božího slova a vysluhováním svátostí). Podobně jako při stavbě domu tyto pilíře podpírají dům naší církve. Pokud jeden z nich chybí nebo je nějakým způsobem narušen, stavba je křivá a může se zhroutit. Charitní dílo na celém světě svým způsobem zaštiťuje vykonávání služby bližním, ale v žádném případě tato profesionalita nezbavuje závazku „obyčejné“ křesťany pomáhat druhým (a to ani samotné pracovníky charit, i ti by měli vedle svého zaměstnání nějakým způsobem vykonávat nezištnou pomoc a službu druhým).  

A proč je tato služba tak důležitá? Nikdo není ostrov, žijeme ve společenství s druhými, ke kterým bychom neměli být lhostejní. Také nevíme, kdy my sami budeme pomoc druhých potřebovat. Nejdůležitějším důvodem ale je, že služba druhým je láskou v praxi. Konkrétním způsobem tak odráží Boží lásku, kterou do svého života přijímám, a jako pravé Boží dítě ji předávám dál. Je to taky způsob, jak mohou Boha a jeho dobrotu zakusit ti, co v něj nevěří, pochybují o něm, nebo o něm vůbec neví. Skrze naši službu se tak s Boží láskou mohou konkrétně setkat, reálně se jich dotkne Boží starostlivost a péče. Naše služba se tak může bez velkých slov stát tím nejlepším svědectvím a inspirací a společně tak můžeme budovat Boží království. Velké díky patří všem, kteří se jakkoliv do služby potřebným zapojují, ať už skrze charitní aktivity (Postní almužna, Tříkrálová nebo potravinová sbírka, dobrovolníci, podpora skrze modlitbu apod.), nebo v tichosti a trpělivosti pečují o své blízké, přátele, sousedy. Každý skutek se počítá, i ten nejmenší. Vždyť „cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“

Emilie Šmídová

Farnosti/organizace: 
Druhy obsahu: