Světec měsíce

Blahoslavený Titus Zeman

Slovenský salesiánský kněz, mučedník komunismu

Titus Zeman se narodil 4. ledna 1915 ve Vajnorech jako první z 10 dětí. Jeho dětství bylo poznačené častými nemocemi, ale na přímluvu Panny Marie Bolestné byl uzdraven. Titus se rozhodl stát salesiánským knězem, ale rodina byla příliš chudá, aby platila studia. A také vedoucí salesiánského díla v Šaštíne, Don Jozef Bokor, měl obavy vzhledem k jeho mladému věku: „Co s tebou uděláme, až budeš plakat za maminkou?“ Ale Titus odpověděl: „Tady mám druhou maminku – Pannu Marii Bolestnou“.

Nakonec byl v roce 1927 přijat do salesiánského ústavu v Šaštíně. V roce 1931 byl novicem, první sliby složil  v r. 1932, věčné sliby 7.3.1938. Teologii studoval v Itálii. V roce 1940 byl Titus v Turíně vysvěcen na kněze. Po návratu do vlasti studoval chemii a přírodní vědy. Vyučoval v různých salesiánských institutech. Byl to člověk silné vůle, pevného zdraví, pokorného charakteru, radostný, schopný vytvářet pevné vztahy spolupráce a přátelství. Je ale především salesián – kněz. Roku 1946 se postavil proti komunistickému požadavku odstranit kříže ze škol, načež byl propuštěn z gymnázia v Trnavě.

V září 1949 nastoupil jako kaplan do Šenkovic. Zapojil se hned do práce ve farnosti. Právě díky tomu, že nebyl v době likvidace klášterů a zatýkání řeholníků ve svém řeholním domě, unikl pozornosti úřadů a nebyl internován. Tak mohl působit dál. Hledal jak pomoci ostatním. Především mu ležela na srdci starost o salesiánské bohoslovce, kterým nebylo dovoleno dostudovat. V červenci 1950 se setkal s Donem Ernestem Macákem, s nímž se domluvili na odvážném podniku – převod bohoslovců přes Rakousko do Itálie, aby mohli dokončit studia a být vysvěceni na kněze. Don Ernest Macák zůstal na Slovensku, aby pomáhal těm, kteří tam zůstali, animoval mladé a dodával naději. Don Titus zorganizoval dva úspěšné přechody hranic, při kterých doprovázel bohoslovce i několik kněží až do Itálie a pak se vrátil do vlasti. Třetí cesta byla naplánovaná na 9.4.1951. Při tomto třetím pokusu o přechod hranic se sešlo několik komplikujících skutečností: déšť, rozvodněná řeka Morava, ve skupince byli i starší kněží a neplavci, kterým nestačily síly. K rozvodněné Moravě přišli až krátce před rozedněním a přejít bylo možné jen za tmy. I když chtěl Don Titus pokračovat v cestě, bylo rozhodnuto, že se vrátí. Většina členů skupiny byla při návratu chycena a uvězněna. A byli obviněni ze špionáže a velezrady. Prokurátor pro Tita žádal trest smrti. Odsouzen byl k 25 letům vězení a ztrátě občanských práv. Za zdmi trestnice prožil 13 let, během nichž byl mučený a ponižovaný. V Jáchymově pracoval s radioaktivním uranem. Roku 1964 byl podmínečně propuštěn na svobodu, avšak stále byl sledovaný Státní bezpečností. Byl zaměstnán jako dělník, později jako skladník. Těžce nesl, že nemůže vykonávat své kněžské a salesiánské povolání. Až v roce 1967 dostal povolení sloužit mši v civilu u bočního oltáře a bez přítomnosti věřících. Po pár měsících mu bylo dovoleno zpovídat a nakonec i sloužit mši svatou.

Zemřel 8. ledna 1969 ve Vajnorech, jako mučedník na následky fyzického a psychického týrání během dlouholetého vězení. Při pohřbu řekl tehdejší provinciál salesiánů: „To, do čeho ses pustil, nebylo dobrodružství, ale láska k duším, Tvoje kněžství pokračuje v těch, kterým jsi umožnil stát se kněžími. Několik desítek kněží salesiánů ti děkuje za své kněžství.“

Dne 30. 9. 2017 byl Don Titus Zeman u kostela Svaté rodiny v bratislavské čtvrti Petržalka blahořečen legátem svatého otce Františka. Během bohoslužby byl přinesen relikviář s ostatky blahoslaveného mučedníka. Má podobu schránky s plastikami, které znázorňují zatknutí Dona Zemana při jeho poslední výpravě.

Slavnostní liturgii předsedal kardinál Angelo Amato, který se v homilii zamyslel mimo jiné nad charakteristickými rysy salesiánského mučednictví: „Je to především pastorační láska, která vede syny Dona Bosca dát svůj život, aby mladí byli uchráněni od zla každé zvrácené ideologie. Na druhém místě je to modlitba „dej mi duše“ spojená s „ostatní si vezmi“, která pro Dona Bosca i pro Dona Tita znamenala spásu mladých za cenu vlastní svobody a života. Blahoslavený Titus Zeman se může definovat jako mučedník pro povolání. On miloval své salesiánské a kněžské povolání a toužil, aby i jiní mladí prožívali ve svobodě sen svého zasvěcení se Pánu.“ Za dar života otce Zemana poděkoval i generální představený Salesiánů Dona Bosca Angel Fernández Artime: „Na této urně čteme: „Dostali jsme život, abychom ho darovali.“ Toto je také program života našeho spolubratra a toto vyzývá nás, zasvěcené a kněze, abychom darovali svůj život povolání. Je to výzva pro nás všechny, kteří máme darovat svůj život pro dobro druhých. Zvu všechny mladé, aby se nelekli, že Bůh se dotýká vašeho srdce. Jak vidíme v životě Tita Zemana, je to záruka štěstí.“                  tým spolupracovníků redakce

Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: