Putování

 

 

   Sloup 

 Milí čtenáři, v prázdninovém putování po poutních místech se zastavíme v Brněnské diecézi u Panny Marie Bolestné ve Sloupu. Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Na jeho území se nachází archeologické nálezy, které dokazují lidské osídlení již v  pravěkých dobách. Nicméně existence Sloupu se datuje od poloviny 11. století a první věrohodný písemný doklad pochází z roku 1373. Snad by ještě stálo za to zmínit, proč se městys jmenuje Sloup. Je to z prostého důvodu – název je odvozen od osamělého skaliska, které vévodí vstupnímu areálu do Sloupsko – Šošůvských jeskyní, majícího tvar sloupu.

 

 Vraťme se však nyní k našemu poutnímu místu. Jeho historie se začala psát podstatně později než vznikla obec. Hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu (majitel rájeckého panství, a tím i Sloupu) ve 20. letech 18. století objevil v brněnském klášteře minoritů dřevěnou sochu Panny Marie Bolestné. Socha pocházela z Itálie, kde byla vytvořena neznámým umělcem v polovině 15. století. Hrabě si sochu vyžádal pro svoji manželku Karolinu.

 

Manželé, kteří měli ke Sloupu zvláštní vztah, uložili sochu Panny Marie ve sloupském mlýně Vavřince Severy. Socha se stala předmětem úcty jak mlynářovy rodiny, tak dalších obyvatel Sloupu, i těch, kteří přijížděli do mlýna kvůli mletí. Brzy došlo k zázračnému a jinak nevysvětlitelnému uzdravení nemocné mlynářovy dcery. Zpráva o zázraku se roznesla po okolí. Začali přicházet první poutníci. Na žádost hraběte Karla Ludvíka povolilo olomoucké biskupství stavbu dřevěné kaple, která stála poblíž hraběcího letního sídla. Do kaple byla přenesena socha Panny Marie. Sem zajížděl každý pátek kaplan z Doubravice, kam Sloup patřil, sloužit mši svatou. Poprvé se tak stalo 18. července 1730. Poutníků přibývalo a stále potřebnější se jevila stavba kostela.

 

Záměr jeho postavení ohrozila v roce 1737 smrt hraběte Karla Ludvíka. Ujala se jej ale manželka zemřelého, hraběnka Karolina. Projekt kostela dala vypracovat vídeňskému architektu Isidoru Marcellu Canavale, který později projektoval stavbu zámku v Rájci. Stavební práce řídil boskovický stavitel Vavřinec Merta. Stavba byla zahájena v r. 1751. Veškeré náklady hradila hraběnka Karolina. Jak se traduje, nikdo nepracoval na stavbě v rámci robotní povinnosti uplatňované jinak až do roku 1780. Všichni dostávali za svoji práci mzdu. Na severní straně chrámu zůstala zachována původní kaple, i když prošla přestavbou.

 

Sloupský barokní chrám patří k významným architektonickým památkám. V průčelí mezi věžemi je vysoký přes 30 m, chrámová loď ve tvaru želvy, symbolizující ochranu Panny Marie, je široká 30 m a dlouhá 40 m, dvě věže s oplechovanými báněmi jsou vysoké 40 m. Nad hlavním portálem vchodu je latinsky psaný nápis: „Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky“. Věže zdobí ve výklencích umístěné kamenné sochy sv. Magdalény, sv. Marty, sv. Cyrila a sv. Metoděje, jejichž autorem je brněnský sochař Ondřej Bleiberg.

 

V interiéru chrámu upoutá hlavní oltář z černého a červeného mramoru, těženého v Těšeticích na Kroměřížsku. Mohutná chrámová klenba je vyzdobena malbami od vídeňského malíře Kašpara Sambacha, pozdějšího ředitele vídeňské malířské akademie. Je zde znázorněno nanebevzetí Panny Marie a její oslava. Cestou k hlavnímu oltáři vidíme na podlaze chrámu náhrobní desku. Je to vstup ke kryptě, v níž je pochována hraběnka Karolina, zemřelá ve Sloupě roku 1759.

 

 Hlavní oltář ohraničují čtyři vysoké sloupy z černého mramoru, mezi nimiž je nahoře bílou holubicí znázorněný Duch Svatý, níže Bůh Otec v lidské podobě a velikosti. Pod ním ční veliký dřevěný kříž s přehozeným bílým rouchem. Mezi sloupy stojí dřevěné sochy cherubů v životní velikosti a v jejich středu pod křížem socha Panny Marie Bolestné, vyřezaná z lípového a topolového dřeva a zdobená zlatem a stříbrem, na klíně s tělem Spasitelovým sňatým z kříže. Na hlavě Bohorodičky i jejího Syna jsou položeny pozlacené koruny požehnané papežem Janem Pavlem II. v Římě v roce 1996. Kolem sousoší se rozlévá zář paprsků. Vzácný dřevěný svatostánek a umělecké ozdoby hlavního oltáře jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla a pozlacovače Vincence Kutálka.

 

Hlavní poutě jsou v pátek před Květnou nedělí a třetí zářijo-vou neděli na svátek Panny Marie Bolestné. Pro představu o velikosti poutí ve Sloupě – v roce 2011 přijalo svaté přijímání na Květný pátek asi 2500 věřících.                                                                                                                                                                                       P. Libor Churý

 

Druhy obsahu: